Od faulů k férové debatě: třeťáci se učili správně argumentovat
- 29. 8. 2025
- Minut čtení: 2
Aktualizováno: 31. 8. 2025
V rámci hodin komunikace, které jsou součástí našeho rozvrhu, se učíme mimo jiné i argumentovat či debatovat.
Třeťáci se během těchto hodin nejprve seznámili s argumentačními fauly - nesprávnými způsoby argumentace, které se snaží oponenta či publikum přesvědčit o pravdivosti tvrzení bez ohledu na logiku, smysluplnost či pravdivost. Studenti například hledali argumentační fauly na příkladech z vlastního života či vymýšleli vlastní situace, na kterých uváděli správnou i nesprávnou formu argumentace.
Argumentační fauly, které jsme se naučili:
AD HOMINEM
Mluvčí vynechá argumentaci a zaútočí místo toho na svého oponenta a očerní ho.
Mluvčí A: „Myslím, že bychom měli mít méně domácích úkolů, protože po škole máme i jiné
povinnosti.“
Mluvčí B: „Ty si jen stěžuješ, protože se ti nikdy nechce dělat nic do školy.“
ÚTOK NA MOTIV
Mluvčí tvrdí, že oponentův argument je nepravdivý, protože oponent má osobní zájem na tom, aby byl pravdivý.
Mluvčí A: „Měli bychom zkrátit školní den, protože ke konci výuky už stejně nedáváme pozor a nikdo se nic nenaučí.“
Mluvčí B: „To říkáš jen proto, abys mohl sedět doma u počítače.“
SLAMĚNÝ PANÁK
Mluvčí vytvoří vlastní zkreslenou, přehnanou či špatně vyloženou verzi oponentova argumentu (či postoje) a následně proti ní sám argumentuje.
Mluvčí A: „Podle mě bychom nemuseli mít tolik testů během týdne, je to stresující.“
Mluvčí B: „Takže chceš, abychom vůbec nic nedělali a jen leželi doma?“
RED HERRING -
Mluvčí uvede irelevantní tvrzení, které do diskuze přinese nová (ale nesouvisející) fakta, aby odklonil pozornost.
Mluvčí A: „Proč jsi byla na mobilu během výkladu?“
Mluvčí B: „Ale kluci vzadu mluvili celou dobu nahlas! Měla byste řešit je!“
CITOVÁ MANIPULACE
Mluvčí apeluje na emoce lichotkami, vzbuzováním strachu, posměchem, strachem (z konformnosti, z různých nebezpečí), využívánim soucitu nebo pocitu viny.
Mluvčí A: „Můžeš to za mě dopsat? Mně se fakt nechce.“
Mluvčí B: „Měli jsme to dělat spolu.“
Mluvčí A: „Ale hele… já jsem teď fakt ve stresu, do toho rodina, škola, všechno. Pokud mi nepomůžeš, bude to totálně v háji. Jsi přece kámoš, ne?“
FALEŠNÉ DILEMA
Mluvčí prezentuje pouze dvě protikladné možnosti (i v případě, že jich existuje více) a alternativy (úmyslně) zamlčuje.
Mluvčí A: „Musíte se víc snažit. Buď budete dřít, nebo propadnete.“
FALEŠNÁ ANALOGIE
Mluvčí porovnává dvě věci, které ve skutečnosti nejsou dost podobné na to, aby takové srovnání dávalo smysl.
Mluvčí A: „Opisovat domácí úkoly je jako pomáhat kamarádovi. Pomoc přece není špatná.“
Poté následoval argumentační zápas. Měla by škola začínat v 9:00 a později? Měli bychom dostávat domácí úkoly? Měla by se škola starat o to, zda mimo ni student konzumuje návykové látky? Po výběru jednoho z těchto a dalších tvrzení se studenti rozdělili do dvou týmů - pro a proti - aby si vyzkoušeli vytvářet argumenty bez ohledu na jejich subjektivní postoj. Po krátké přípravě každého z týmů mohl souboj začít. Každý dostal prostor se vyjádřit, mezitím co studenti v porotě zaznamenávali proběhlé argumentační fauly. Na konci proběhlo shrnutí celého zápasu - nešlo o výhru nebo nejnižší počet proběhlých faulů, ale spíše o zvědomění si jejich používání. Šlo nám ovšem i o to, abychom si hodinu užili.